Trocha asymetrie není od věci
5.6. 2019, Daniel Rufer
Není nutné být úplně dokonale symetrický. Pro někoho je tahle myšlenka skoro až kacířská - aspoň podle reakcí, které občas vyvolává, když si kravatu uvážu s jednoduchým uzlem Four-in-hand. Podle mě má ale tahle lehká asymetrie svůj půvab. Zkusím vám vysvětlit, proč.
Symetrie je samozřejmě skvělá
Není potřeba rozporovat, že symetrie je základ. Kalhoty mají dvě stejně dlouhé nohavice, sako dvě stejné klopy, košile symetrický límec. Je to oku lahodící, je to vyvážené, je to pěkné.
Je tu ale i druhý pohled - a to, že všeho moc škodí. Být příliš symetrický je totiž otravné. Znáte takového toho vypulírovaného známého? Akurátníka? Pana dokonalého ve všech směrech? Tahle přehnaná nažehlenost vysílá krom ostatních zpráv i jednu protivnou: strašně se snažím a chci, abyste to všichni viděli.
Nic se ale nemá přehánět
My lidé jsme přece z podstaty nedokonalí. A některé prvky oblečení by tu otravnou uhlazenost podle mě měly trochu rozbíjet. Třeba právě kravata nebo kapesníček.
Právě k tomu totiž kravata slouží - nezahřeje vás, „jen“ vám dodá na formálnosti, pomůže nasměrovat pozornost k obličeji a úplně především slouží jako určitý fashion statement, ukázka toho, co si v oblékání dovolíte.
A ač to tak nevypadá, i naše těla jsou trochu, byť jen málo znatelně, nesymetrická. Stejně tak některé prvky našich outfitů. Vezměte si třeba náprsní kapsičku u saka - ta je taky jen jedna. Jasně, tyhle prvky jsou v menšině, přesto plní velmi nezastupitelnou úlohu.
Němec nebo Ital?
Ptát se jde i jinak - uhlazenost nebo divočejší elegance? Němci jsou v tomhle ohledu skutečně trošku Mirkové Dušínové, jsou tak dokonalí a precizní, že to až občas člověku leze na nervy. Italové, to je jiné kafe. Temperamentní, hluční, rozcuchaní a úplně záměrně tak trošku nedokonalí. A přitom nejlépe oblékaní ze všech, aspoň pokud dáme na stereotypy.
Záleží samozřejmě na tom, jak chcete vy sami působit. Pokud jako nekompromisní profíci, pak jděte do symetrie - poloviční Windsor, kapesníček na televizního hlasatele. Pokud chcete svým oblékáním okolnímu světu říkat, že to sice umíte, ale zároveň je s vámi legrace, pak uvažte Four-in-hand, užší stranu rozhodně nezastrkávejte do poutka a kapesníček neskládejte, ale spíš ho jen tak halabala zastrčte do kapsičky.
Rozdíl mezi dobře a skvěle oblečeným mužem spočívá podle mě právě v tomto. Sako mají pěkné oba dva, ale tyhle jemné nuance zvládá jen jeden z nich.
Líbil se vám článek? Sdílejte!
Daniel Rufer
Autor článku
Dan toho hodně píše. V divokých začátcích fušoval i jinam, od toho tu teď už ale jsou povolanější. Jeho neupravené vlasy jsou vděčným terčem firemních anekdot.