Deník z Florencie: Tři dny na Pitti Uomo
27.8. 2023, David Kopal
David Kopal alias Tuxedo Snob je módní nadšenec, pravidelný návštěvník nejvěhlasnějšího módního veletrhu v Pitti a obdivovatel krásy a inspirace. Na Pitti Uomo byl jako každý rok i letos a my jsme ho poprosili o jeho postřehy a zápisky z veletrhu. Tak se s námi a Davidem vydejte ještě na chvíli za sluncem.
Už je to nějaký čas, co jsem navštívil Pitti Uomo, jeden z nejvýznamnějších festivalů pánské módy, který se tradičně konal v centru italské Florencie. Tento toskánský klenot se svou bohatou historií a architektonickými skvosty je perfektním místem pro takovou událost, na které se scházejí nadšenci do pánské módy z celého světa. Navíc se veletrh koná ve středověké pevnosti Fortezza da Basso.
Proč?
Pitti Uomo se koná dvakrát do roka a jedná se zejména o business událost, kde maloobchodníci nakupují produkty na nadcházející sezonu jak od světových, tak i od menších oděvních značek. Pro mě osobně je však Pitti o něčem jiném - o mezinárodní komunitě. Já tam jezdím potkat staré známé a poznávat nové lidi, kteří se mnou sdílejí zapálení pro krásné věci. Vsadím se, že jste čekali, že napíšu zapálení pro oblékání, nemám pravdu?
Jenomže pro mě jeoblékání pouze jednou ze složek vnímání světa. Je to však složka, která je nejvíce vidět.Tím hlavním prvkem je ale krása věcí, ať už se jedná o oblek, hodinky, ručně balené doutníky nebo krásnou budovu. A na Pitti potkávám spoustu lidí, kteří to vnímají podobně. Proto se naše konverzace netočí pouze okolo oblékání, ale i obecně o věcech, pro které v naší post moderní fast-fashion digitalizované době mnoho prostoru bohužel nezbývá. Tato setkávání s přáteli probíhají jak přímo ve Fortezza da Basso, tak v ulicích Florencie, ale také na večírcích, kterými je celý týden festivalu protkán.
Příprava
Dříve než se vypravím na samotné Pitti Uomo, musím nejprve vymyslet kombinace oblečení, které budu během těch čtyř dnů veletrhu nosit. Tentokrát jsem to měl ještě trochu komplikovanější, protože víkend před Pitti jsem trávil v Miláně a následující víkend v Bielle, ve městě látek.
Vzhledem k omezenému prostoru v mém cestovním zavazadle jsem musel tento aspekt náležitě promyslet. Pro nadšence, jakým jsem já, tohle všechno znamená, že potřebuji na každý den dva outfity - denní a večerní. Telefonát na aerolinku, jestli bych si nemohl vzít do letadla celou skříň, jsem nakonec neuskutečnil, a místo toho jsem raději zkonzultoval své outfity s Michalem Trnkou z The Owners, jemuž jsem za jeho trpělivost vděčný.
Příjezd
Ačkoliv zahajovacím dnem samotného veletrhu bylo až úterý, pro mě osobně Pitti začalo již v pondělní podvečer, kdy The Sartorial Club tradičně pořádá svůj Galavečer na střeše Grand Hotelu Baglioni, z jehož terasy je nádherný výhled na střechy florentských budov, jenž korunuje kupole jedinečného Dómu. The Sartorial Club je mezinárodní klub, který sdružuje nadšence do sartorial světa, což by se dalo přeložit jako krejčovství. Na zmíněném večírku potkávám jak staré známé, tak i spoustu dalších zajímavých lidí, na které budu narážet v průběhu celého Pitti.
Téma letošního Gala bylo “Italian Summer Garden Party.” Pro mě osobně léto znamená světlé barvy a ideálně barvu bílou, a proto jsem zvolil pruhované bílo-růžové seersucker sako a doplnil ho bílou košilí a volnějšími bílými kalhotami s vysokým pasem se sámky. Abych udělal outfit zajímavějším, zvolil jsem kontrastní doplňky.
By Alexandru Leteanu
Den první
První den Pitti je krásných 24 stupňů, což je na červnovou Florencii velmi příjemná teplota. Pro mě to znamená, že si i já můžu dovolit věc, kterou jsem si na letním Pitti nedokázal do té doby představit, a to vzít si přes den kravatu. Stálé mám totiž v paměti loňských 35 stupňů, kdy byl pobyt venku v obleku poměrně náročný.
Oblékám si hnědé letní sako, světlé kalhoty, košili s výraznými modrými pruhy a kravatu a vydávám se do kavárny, kde mám sraz s přáteli. Po typické italské snídani skládající se z croissantu, džusu a espressa, vyrážíme na veletrh. Po cestě míjíme velké množství stylově oblečených lidí. Tohle prostě v dnešním dressed-down světě jinde zažijete jen těžko.
První, co mě na Pitti zaujme, je bazén plný černých míčků. Spousta lidí neodolá a skočí do něj. Zpětně lituji, že jsem to také neudělal. Během procházek po venkovním areálu veletrhu potkávám více známých tváří a dávám se s nimi do řeči. Na Pitti se vám často může stát, že si vás někdo bude chtít vyfotit. Pro někoho to může znít divně, ale focení je prostě jedna ze součástí veletrhu. Na Pitti je spousta novinářů, blogerů a menswear influencerů a všichni hodně fotí, takže se vám často stane, že si vás chce prostě někdo vyfotit. To může znamenat dvě věci - buď jste oblečen stylově, a nebo jste to přepískli a vypadáte jako někdo ve výstředním kostýmu. Já se snažím splňovat první variantu. Nicméně stále platí, že chci trochu vyčnívat z davu, což je na Pitti trochu náročnější. Upřímně, pokud chcete vypadat stylově v centru Prahy, není to zas tak komplikované, ale na Pitti, kde je velká konkurence, musíte jít vždy dál a zároveň to nepřehnat.
By Alexandru Leteanu
Následuje oběd s přáteli v jedné z kouzelných florentských uliček a pak nastává nečekaná změna plánu, protože mi známý říká, že jde navštívit trunk show taiwanského krejčího Louise, kterého jsem shodou náhod poznal na pondělním večírku. Bereme taxi a vypravujeme se na druhý konec Florencie (rozuměj na druhou stranu řeky). V improvizovaném ateliéru si nechám od krejčího vzít míry, aby případné objednání obleku bylo v budoucnu jednodušší. Nějakou dobu trávím prohlížením jeho sak a zkoumáním detailů, zejména těch ručně dělaných, a daří se mi všechny přesvědčit, že tomu skutečně rozumím. Tohle je další skvělá věc na Pitti. Kromě velkých značek je zde i spousta krejčích z celého světa, a máte tak možnost poznat jejich práci a případně se domluvit na budoucí spolupráci.
Zbytek dne rychle uteče a já se vracím zpět do bytu, abych se připravil na večer. Pitti je společensky náročné, a proto potřebuji aspoň hodinu odpočinku před večerním programem. A úterní večer bude skutečně stát za to, protože se mi nějakým záhadným způsobem podařilo dostat se na zájezd (s dalšími Pitti nadšenci) do vyhlášené restaurace Antica Macelleria Cecchini nacházející se v toskánských kopcích. Cesta tam nám autobusem zabere asi hodinu a půl v dešti. Na místě nás přivítá sám legendární kuchař Dario Cecchini, kterého můžete znát z dokumentu Chef's Table. Následuje sedm vynikajících masových chodů.
Den druhý
Druhý den je opět přívětivá teplota, a proto také nasazuji kravatu. Dnes ji kombinuji s krémovým sakem a tyrkysovými kalhotami a vyrážím ven. Tentokrát však nesměřuji na Pitti, ale vydávám se opačným směrem, neboť se koná launch party prvního čísla The Accessible Magazine. Akce se koná v krásném paláci na náměstí Piazza della Signoria, ze kterého je krásný výhled přímo na skvostný Palazzo Vecchio.
Prohodím pár slov s přáteli a tvůrci časopisu. Chvíli obdivuji interiér paláce a vydávám se zpět na Pitti, kde se dávám do řeči s Timothym, krejčím z Kanady, kterého jsem potkal před rokem na svém prvním Pitti. Timothy často na svém Instagram účtu páře saka luxusních značek a hodnotí úroveň jejich řemeslného zpracování. Vydáváme se tedy mezi prodejce a Timothy mi se zapálením vysvětluje, jaká saka považuje za skutečně kvalitní. Mezitím, co si vychutnáváme doutník, se zničehonic obloha zatáhne a spustí se déšť. To mě nechává klidným, protože do večera zbývá dost času. Po dvou hodinách však déšť ještě zesiluje. Nemám na vybranou, musím vyrazit na byt, protože mám před sebou dva večírky a Black Tie dinner. Sundávám proto kravatu a následně i sako a modlím se, ať mi mé tassel loafers s koženou podrážkou odpustí a vydávám se do slejváku. Velmi rychlou chůzí dorážím za 10 minut promočený do bytu.
Vzhledem k tomu, že mě čeká Black tie večeře, oblékám klasický černý smoking, a protože vždy rád ozvláštňují svůj Black Tie outfit, beru na sebe svoji novou lněno-hedvábnou žluto- modrou vzorovanou košili místo klasické bílé. Sametové slippers nechávám na pokoji, protože se neodvažuji s nimi do deště. Následně zjišťuji, že pokud se ve městě koná Pitti a zároveň i prší, tak ve Florencii nelze sehnat taxi. Naštěstí déšť po chvíli zeslabuje, tak beru deštník a vydávám se po svých na WM Brown párty pořádanou stejnojmenným magazínem. Tahle párty vždy stojí za to, a ne kvůli tomu nekonečnému proudu Negroni, ale proto, že zmíněný magazín reprezentuje hodnoty, které jsem zmínil na začátku článku.
Poté se vydávám na Vitale Barberis Canonico (VBC) party, která se koná v legendárním krejčovském ateliéru Liverano & Liverano. Zde se setkávám s lidmi z Fox Brothers, VBC a potkávám i legendárního Bernharda Roetzela, autora knihy Gentleman. Následně pospíchám na Black Tie dinner pořádané Sartorial Clubem. Po prvních drincích jsem usazen ke stolu a shodou okolností sedím vedle Louise, krejčího z Taiwanu, o kterém už byla řeč, a s kterým si skvěle popovídáme o všem možném.
Poznamenávám si, že si skutečně potřebuji pořídit krémové smokingové sako, které mnoha lidem tiše závidím. Na Pitti si můžete být jistí, že se vždy najde příležitost, kam vzít smoking, a výhoda je, že ho můžete vzít i na akce, kde není vyžadován, a stejně zapadnete. Jako Tuxedo Snob si to také patřičně užívám.
Den třetí
A je tady čtvrtek, což je de facto poslední den Pitti, protože většina účastníků již dnes odjíždí. A já jsem si na poslední den připravil asi nejzajímavější outfit. Minulé léto jsem se totiž zamiloval do letních pletených svetrů, které se skvěle nosí například i se sakem. Proto jsem pro tento den zvolil výrazně vzorované pletené polo triko s různými odstíny modré. Přes něj jsem si oblékl dvouřadé sako v královské modré a do třetice jsem zvolil lněno-bavlněné světle modré kalhoty.
Dnešní dopoledne bych rád strávil přímo na Pitti návštěvami vystavovatelů. Vzhledem k jejich neuvěřitelnému množství jdu spíše na jistotu. Jako první navštěvuji showroom Brunello Cucinelli, který mě každý rok zaujme. Kombinace světlých barev a různých materiálů je opět naprosto perfektní a nejradši bych si je všechny vzal. Poté se zastavuji u stánku Saint Gregory Naples, což je vyhlášené neapolské krejčovství, které se nově pouští i do ready to wear kolekce. Navštěvuji i Stille Latino, krejčovství založené legendárním Vincenzem Attolinim, jejichž saka prostě miluju.
Poté otevírám Instagram, kde nacházím novou zprávu od slečny, která má začínající firmu na výrobu italských hedvábných šátků, a která mě prosí, jestli by si mě ve svém šátku mohla vyfotit. Polichocen souhlasím, protože si kvalitního řemesla velmi vážím a rád ho podpořím.
Den rychle ubíhá, a proto se vracím na pokoj, abych si odpočinul a připravil se na večerní program. Ale po cestě mě zastavuje Jeroen, velmi talentovaný holandský fotograf, kterého už nějakou dobu shodou okolností sleduji na Instagramu. K mému překvapení mi chválí outfit a nabídne mi, že si mě rád vyfotí v krásných uličkách Florencie. Já nadšeně souhlasím.
By Alexandru Leteanu
Na večerním programu mám dnes večírek známého realitního podnikatele Alexandra Krafta, který bude představovat novou kolekci své oděvní značky a pří té příležitosti již tradičně dovezl i spoustu svých nablýskaných veteránů.
Vzhledem k těmto skutečnostem bych byl rád, kdyby můj outfit měl trochu old money nádech. A skvělým prvkem takového outfitu je pro mě askot. Většinou šátky ve stylu askot nenosím, ale pro tuto příležitost se hodí udělat výjimku. Vzhledem k tomu, že askot je žluté barvy, kombinuji ho se žlutými kalhotami. Dvouřadé modré sako nechávám, ale beru k němu modrou pruhovanou košili. Na závěr si ještě obuji tmavě modré sametové slippers s mořským koníkem a jsem připraven vyrazit.
Když dorazím na místo, tak zjistím, že párty je striktně na pozvánky. Jsem nicméně pozván, takže mě to nerozhodí. Z nějakého důvodu však moje jméno na seznamu chybí. I přesto se však dostávám dovnitř. Párty probíhá na zahradě krásné vily a všude stojí veteráni a mezi nimi krásně oblečené figuríny. Vyrážím si k baru pro Negroni a doutník a společně s přáteli si nechávám od Chrise Moodu vyprávět o nové kolekci Alexandra Krafta. Zajímavostí kolekce je, že vychází ze stylu samotného podnikatele. To znamená, že v ní jsou pouze věci, které sám rád nosí. S tím rozdílem, že se samozřejmě nejedná o bespoke, ale o ready to wear kolekci.
By Jeroen Noordzij
Po párty vyrážím s přáteli ještě na pár závěrečných drinků do Caffe Gilli, což je vyhlášený bar v centru Florencie, kde vždy potkáte spoustu lidí z Pitti. Tam však pobudu jen krátce, protože druhý den mě čeká cesta do městečka Biella, přezdívaného město vlny, kde plánuji navštívit továrnu legendárního výrobce látek Vitale Barberis Canonico, ale to už je jiný příběh…
Líbil se vám článek? Sdílejte!
David Kopal
Autor článku