Janek Ledecký: O životě, hudbě a osobním stylu
4.7. 2022, Filip Proučil
Janek Ledecký: hudebník, kterého netřeba dlouze představovat. Jeho jméno poletuje českým éterem již od roku 1982, kdy se stal členem skupiny Žentour. Jeho hity zná snad úplně každý a pokud ne, je téměř stoprocentní jistota, že dříve či později je také na vlnách českých rádií uslyší.
Říká se, že náhody neexistují a možná na tomto rčení bude zrnko pravdy. Naše seznámení s Jankem totiž tak trošku náhodné bylo, ale o to více smysluplné. Dle nás totiž ztělesňuje to, co by náš ambasador měl mít: dobrý styl a chuť prezentovat značky, které zastupujeme. Slovo tedy dalo slovo a my jsme společně vyrazili nafotit pár pěkných fotek do Havlíčkových sadů na Prahu 2.
Rádi bychom také touto cestou poděkovali Pavilonu Grébovka za vypůjčení prostoru pro focení. Na naše konto si takto můžeme připsat další epesní místo, kde jsme měli tu čest fotit.
Nedalo nám to a Janka jsme si přitom stihli i hezky vyzpovídat. A právě psaný rozhovor společně s výsledným vizuálem vám dnes představujeme.
Nacházíme se v Havlíčkových sadech. Vy celý život žijete v Praze, jaká místa máte nejraději? A máte nějaké tajné tipy co v Praze vidět, zažít?
Už od studií na PFUK bydlím na Starém Městě. A nedovedu si představit lepší adresu. I přes ty problémy, které přináší turistika, zejména ta pivní. Naopak v rámci zbytku Prahy a Česka vůbec poskytuje Staré Město asi největší soukromí, což s Ester opravdu oceňujeme. Všichni totiž koukají po památkách.
Rád bych se s Vámi dneska také pobavil o Vašem vztahu k oblékání a oblečení. Jakou souvislost má podle Vás hudba a oblečení?
No když už jsme u té Prahy, tak jsem v šesti letech v Bílý Labuti dělal manekýna pro dětský oblečení. Jenom jednou. Vynesl jsem na molo pár košilí a dostal za to deset korun. Jenom pro srovnání - za to se tenkrát dalo v hospodě pořídit šest desítek. Já si za to koupil šumáky. Rovnou padesátku. To byly takový malý pytlíčky s limonádou v prášku. A my si to sypali na jazyk, kde to báječně štípalo. Teď mi došlo, že to je díra na trhu jako blázen. Jinak ve vztahu k muzice - tam je oblečení zásadní součástí stylizace. A já už zkusil kdeco... Dlouhodobě mi ale vychází, že u mě maj lidi nejradši civil. Ať už v oblečení, anebo v účesu.
Vaše jméno je vlastně i Vaší značkou, přemýšlel jste někdy o své image strategicky?
Zatím ne. Ale značka je to ověřená.
Proslýchá se, že prostředí showbusinessu a především vydavatelství někdy diktuje umělcům, jak mají vypadat a co mají nosit, setkal jste se s tím někdy?
Já pamatuju dobu, kdy nám to omezovali komouši. Kdy byly dlouhé vlasy defakto ilegální, nebo rozhodně nedoporučované. V rámci Žentouru se s image hodně experimentovalo. Od holé hlavy až po líčení, trvalou a příčesy. Ale že by nám to někdo diktoval...
Pokud se ohlédnete zpět do minulosti, jaké období Vaší kariéry bylo pro Vás tím nejlepším?
Právě teď.
A proč?
Ze všeho, co dělám, mě nejvíc baví koncerty. A když pominu ty poslední dva covidové roky, tak právě koncertování je to, co si nejvíc užívám. Ať už letní open air, divadelní unplugged, vánoční program s kapelou a smyčcovým kvartetem navrch, koncerty se symfoňákem, anebo ty, co hraju sám s kytarou. A k tomu si ještě občas zahraju ve svých muzikálových projektech. Galilea, Iaga, nebo třeba Claudia v Hamletovi.
Pokud chystáte koncert, jak vypadá proces výběru outfitů, spolupracujete například se stylistou a nebo návrháři?
Na vánoční koncerty oblek, na koncerty se symfoňákem smoking. A jinak je to takový lehce posunutý casual.
Dneska jsme společně fotili čtyři outfity, jak jste v nich cítil? V jakém jste se cítil nejlépe? Případně co Vás na nich zaujalo?
Přišlo mi, že bych si v kterémkoli z těch čtyřech klidně vyrazil. Což je asi ode mě ta největší pochvala. Včetně tý bekovky na závěr - to bylo pro mě největší překvapení.
Za svůj život jste toho stihl opravdu mnoho, možná za několik životů. Co je pro Vás v životě aktuálně nejdůležitější, jaké hodnoty? A jak se v průběhu vašeho života měnily?
Mám kliku, že mám senzačně fungující rodinu. A k tomu si dělám, co mě baví. A uživí mě to. A to je fakt absolutní kombinace.
Máte ještě nějaké nesplněné cíle? Nebo žijete přítomností a spíš si užíváte toho, že můžete tvořit a živit se tím co Vás baví?
Díky Hamletovi jsem zjistil, že moje muzika a texty mají nadnárodní přesah. Takže se budu snažit postrčit na ten mezinárodní trh i ty další projekty.
Jaký nejzajímavější kousek oblečení jste na sebe za život oblékl?
Když mi bylo dvanáct let, přál jsem si oblečení, co nosil Vinnetou, náčelník Apačů. A Ježíšek mi ho obstaral. To se dá fakt těžko trumfnout.
Kdybyste měl dát jednu inspirativní radu našim čtenářům, jaká by to byla?
Jak praví klasik: „Oblékejte se teple, leč vzdušně.“ Ale vážně - nenechte se manipulovat módními trendy. Nebo budete chodit oblečeni jako součást stáda. Najděte si něco, co bude jenom vaše.
Na závěr bychom Vám chtěli poděkovat za naší vzájemnou spolupráci. Jsme rádi, že zdánlivá náhoda nás svedla dohromady a budeme se těšit na budoucí projekty.
I já!
Líbil se vám článek? Sdílejte!
Filip Proučil
Autor článku