Gentlemanský duel: Podrážet či nepodrážet

22.5. 2019, Daniel Rufer
Gentlemanský duel: Podrážet či nepodrážet

Máme se tu i po těch letech celkem rádi. I tak ale existují věci, o kterých bychom se zvládli přít celé hodiny. Samozřejmě věcně a vší slušnosti, jinak bychom to asi ani neuměli. Podrážení bot je jedním z takových témat. Tak co s tím, podrážet nebo nepodrážet? To je téma dalšího Gentlemanského duelu.

Dan - Nepodrážeč

Pro mě je tohle jedna z věcí, o které jsem nikdy nepochyboval. Své v tom asi sehrála Pavlova výchova. Žádné z rámových bot, které vlastním, jsem si proto podrazit nenechal. Aby nedošlo k mýlce, i já vlastním jedny rámovky, které gumovou podrážku mají, a to zimní kotníkové boots. To je ale podle mě trochu jiný případ, výrobce to tak totiž zamýšlel a bota je s tímto úmyslem konstruovaná.

Boty s koženou podrážkou bych si nepodrazil z jednoduchého důvodu - skutečně totiž věřím tomu, co jejich výrobci říkají. Tedy že podražení změní vyvážení boty, která na to není stavěná. Naprosto uznávám jejich postoj nepřijímat následně podražené boty na rekonstrukci. A to by mi třeba vážně vadilo - možnost opakované kompletní rekonstrukce poté, co podrážku prochodím, považuji za jednu z největších výhod rámových bot vůbec.

S tím souvisí i to, že pro mě kožená podrážka jednoduše nepředstavuje nějaké nepohodlí, jako pro některé. Ano, v zimě se na dlažbě o něco víc smeká, ale tehdy stejně rámové boty nosím ven tak málo, že to nehraje velkou roli. Po celý zbytek roku se mi na kožené podrážce chodí hezky a nevím, proč bych se o ten pocit měl připravovat. Jen na okraj dodávám, že se mi kožená podrážka více líbí i po stránce estetické. Představte si parádní tmavě hnědé oxfordky, na které někdo zespoda plácnul kus gumy. Vždyť to ani nevypadá pěkně!

Díky několika faktorům, z nichž za zásadní považuji svou muší váhu, to, že pravidelně střídám několik párů bot a to, že je povětšinou nosím na tvrdém povrchu (ani v práci nemáme koberec, který by třením s koženou podrážkou tuto nějak zásadně ničil), mi i nepodražené boty vydrží skutečně dlouho. A poslat je jednou za nějakých pět let na rekonstrukci, to mi za ten dobrý pocit asi vážně stojí.

Petr - Podrážeč

Kdykoliv jsem si koupil boty s koženou podrážkou, tak jsem hned druhý den zamířil k obuvníkovi, aby mi je podrazil. Botník v mém bytě totiž mnoho bot neobsahuje (tedy alespoň mých, partnerka jich má požehnaně) a proto se každému páru dostane opravdu hodně času na noze. Z toho důvodu mi podražení přijde jako praktická věc, která prodlouží životnost boty.

Osobně jsem nikdy nic jako rozhození vyvážení boty po podražení nepocítil. Pocit z chůze mi přišel v tomto ohledu stejný. Navíc bych řekl, že by případné nedokonalosti mohla "pohltit" korková výplň, která se přizpůsobí tvaru nohy a stylu chůze (toto je však jen můj čistě laický odhad). Možná jsem měl jen štěstí a podražení vždy bylo uděláno dobře. Přikláním se ale spíše k tomu, že rozdíl je opravdu neznatelný.

Co se týče pohodlí/nepohodlí kožené podešve, musím s Danem nesouhlasit. Tedy alespoň částečně. Pohodlí bot se opravdu s podražením nijak nemění, ale mé pocitové pohodlí ano. Jednoduše mi vadí pomyšlení na to, že chodím po tak náchylném materiálu, jako je kůže. A každý kamínek, který zaskřípe mezi podešví a dlažbou mi tento fakt rychle připomene. Pokud mám boty podražené, tak vím, že toto můžu pustit z hlavy.

Pokud se budeme bavit o estetice, tak ano, kožená podešev opravdu vypadá o poznání lépe. Ale pouze do doby než boty poprvé obujete a vyjdete s nimi ze dveří. Poté už je podrážka celá odřená a nevypadá nijak krásně. Navíc je tu argument, který si prostě nemohu odpustit: podrážka není vidět, protože na ní 90 % času nošení bot stojíme. Podvozky aut si také neleštíme. A z profilu podražení botu nijak esteticky nemění. Pokud na to neupozorníte, toho milimetru gumy (která je vetšinou v barvě hrany) si opravdu nikdo nevšimne.

Roman - Hlas rozumu

Podrážení bot má nepochybně svůj půvab. V zimě a během deštivých dnů máte o pár vrásek na čele míň, neboť boty během chůze lépe drží na zemi. Lidé s vyvinutým pudem sebezáchovy se zase mohou konejšit, že těm novým kráskám prodloužili život o pěkných pár týdnů. A estéty zase potěší, že nemusí po každé vycházce kontrolovat míru opotřebení kožené podrážky. Vše je naprostá pravda. Jenže...

Pak tu máme i zaryté nepodrážeče. Mezi ty patří Dan, výrobci rámových bot s koženou podrážkou, zakázkoví ševci, ševci, milovníci klasiky a zastánci názoru, že do finálních výrobků se nezasahuje. A úplně chápu proč. Luxusní požitek z chůze v obuvi s koženou podešví je prostě k nezaplacení. Parádně vypadají. Máte na noze kus poctivé ruční práce. Navíc je můžete několikrát rekonstruovat, čímž prodloužíte celkovou životnost o mnoho déle, než podlepením kouskem gumy. Ale...

Dost také záleží na konkrétním typu bot. A samozřejmě příležitosti. U společenských oxfordek, které si navíc vezmete jen párkrát za rok, nevidím v podrážení smysl. U robustních chelsea boots, které často nazujete i během deštivých dnů, bych to za smrtelný hřích nepovažoval. Jen vy víte, které boty nosíte nejčastěji a hlavně - kolik párů střídáte. 

Až se tedy příště odhodláte ke koupi nových kožených bot, které necháte ihned podrazit, koukněte, jestli třeba o ten regál níž nejsou nějaké podobně parádní. Jen třeba s gumovou podrážkou přímo z výroby. 

Ale co, vždyť je beztak skvělé, že máme stále z čeho vybírat.

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Daniel Rufer

Daniel Rufer

Autor článku

Dan toho hodně píše. V divokých začátcích fušoval i jinam, od toho tu teď už ale jsou povolanější. Jeho neupravené vlasy jsou vděčným terčem firemních anekdot.

Zajímá vás víc? Chcete se na něco zeptat?

Škoda, zatím tu nic není. Budeme rádi za komentář.