Muži stylu #4: Daniel Šmíd
10.11. 2024, Petra Martínková & Filip Proučil
Móda není jen oblečení. Je to vyjádření sebe sama; svých postojů, názorů, vlastností i představ o sobě. Někdy ale v oblékání potřebujeme trošku inspirace. Právě proto jsme se rozhodli přinést vám pár našich tipů na muže, jejichž šatník nás baví a inspiruje.
Vítejte u čtvrtého dílu našeho seriálu Muži stylu, jehož další díly najdete tady.
Naším dalším hostem se stal Daniel Šmíd – mentor, publicista, lektor etikety a odívání a také autor knih Smart Casual, Etiketa domácí a Gentlemanual. Daniel ví o praxi módy všechno, o teorii jakbysmet. I proto nás moc zajímalo, jak to měl s vlastním stylem oblékání a jaká móda ho baví v soukromí.
S Danielem jsme se bavili o tom, co se nosilo v 70. a 80. letech a co navzdory tomu nosil on sám, jak těžké tehdy bylo oblékat se mimo hlavní proud nebo jak ho v oblékání ovlivnila hudba a synth-pop kultura. Řešili jsme i to, proč za svou největší chybu v oblékání Daniel považuje skutečnost, že některé kousky svého šatníku nenechal přežít, nebo proč řeší oblékání a odívání, ale nikoliv „módu”. A nakonec jsme mluvili i o tom, která země je pro něj největší inspirací v oblékání (opět budete překvapeni) a kde se dá v Česku i Evropě dobře nakoupit.
Styl
Jak byste dvěma slovy popsal svůj aktuální styl oblékání?
Relativně formální.
Kdy jste se začal zajímat o oblékání a proč?
Vzpomínám si, že jsem řešil barvy oděvů a zda se hodí například k botám už jako kluk. Jedna z mých prvních vzpomínek je moje štěstí, kdy jsem své modré tričko se žlutými a červenými lemy skvěle sladil s teniskami. V naší rodině se také traduje, že jsem jako chlapec své sestře řekl, že jestli si nepřevlékne to tričko, nejdu s ní ven. Viděl jsem vedle sebe dost dobře oblékané rodiče. Prarodiče z tatínkovy strany byli oba krejčovští mistři. Stejně tak mi byli inspirací i babička a dědeček z maminčiny strany. Měl jsem zřejmě velkou výhodu, že mě dobré, hezké a kvalitní oděvy obklopovaly i v době, kdy jich byl pro ostatní nedostatek. Bavím se o době normalizace v 70. letech a první polovině let 80. Během dospívání jsem odívání řešil každý den. Z jedné strany na mě působila hotelová škola s přísným dress codem a školní uniformou a z druhé strany jsem byl silně ovlivněn synth-pop kulturou a hudbou.
Jak a čím jste si začal budovat šatník?
První ikonické kusy přicházely do mého šatníku koncem 80. let. Byly to 501 od Levis, bílé hutné triko Esprit, červená vlněná varsity jacket s bílými rukávy a černé polobotky Dr. Martens. Později, počátkem devadesátek, jsem přikoupil červené Chucks od Converse (plným názvem Chuck Taylor All Stars, pozn. red.), dvě tři bílé košile a bílo-černý kostkovaný kabát ve stylu lumberjack (typicky kostkovaná bunda s kožíškem na límci, pozn. red.). V mém prvním šatníku mladého muže nechyběly také černé džíny, sako z Harris Tweed, bohatě vzorované košile s květy a kovbojské boty na dosti vysokém podpatku.
Jaké chyby jste udělal?
Nejvíce asi lituji toho, že jsem některé oděvy prostě vyhodil. Například mi právě zmíněné sako z Harris Tweed bylo o pár let později velké. Nedal jsem mu šanci, nenechal ho přešít a hodil jednoduše do popelnice. Stejně „macešsky” jsem se zachoval k jedné blůze ve stylu uniformy posádky tanku z hutného bavlněného kepru.
Co byste zpětně poradil svému mladšímu já v oblasti oblečení?
V době, kdy jsem své peníze do oděvů investoval, jsem byl vybaven informacemi od mého tatínka i dědečka. Mluvili o vlně, kašmíru, amerických džínách a ať si vždy kupuji pořádné boty. Zdůvodňovali to například tím, že prý nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat laciné věci. Dnes bych svému mladšímu já důrazně doporučil, aby nevyhodil oděv, který nedosloužil.
Kdy jste si koupil první oblečení, na které jste byl opravdu pyšný, a co to bylo?
Už jsem pár kusů zmínil výše. Byl jsem doslova nadšený tím, co jsem mohl nosit. Od svých dvaceti jsem vydělával v zahraničí zajímavé peníze. Mohl jsem si tedy kupovat zmíněné skvělé věci.
Na jaký kousek oblečení jste nejvíc hrdý teď?
Seřadit mé obleky podle tohoto kritéria je obtížné. Mám také sadu skvělých goodyear welted bot, flanelových kalhot a bespoke župan. Dovolím si přesto na stupínek vítězů dát tři oděvy, ve kterých mám vždy výjimečný pocit: dvouřadý smoking od Delor včetně Opera Pumps, zmíněný zakázkový župan od Ditafil a kotníkové boty full brogue se šněrováním derby od Grenson.
Pomohlo vám někdy oblečení v práci, kariéře?
Odívání je moje práce. O odívání mluvím, píšu a natáčím podcast, je to radost, příjem a vášeň v jednom. Díky o fous větším znalostem v odívání v jisté době jsem se stal tím, kým jsem dnes. A ptáte-li se na to, zda mi oděvy pomohly získat přátele, zákazníky nebo vztahy, tak každopádně. Vždy a několikrát za sebou. Mé oděvy jsou mé brnění, moje druhá kůže, můj doprovod. Demonstrují mé hodnoty vůči lidem i vůči sobě samému. Podporují mě v sebeuznání, pomáhají mi v komunikaci i argumentaci.
Co nebo kdo vás dnes inspiruje, máte nějaký módní vzor?
Módě se vůbec nevěnuji. Móda pro mě nemá zásadní smysl. Nemohu jmenovat ani jeden konkrétní vzor, podle kterého bych se oblékal. Dnes jsem sám sebou. Inspiruje mě však cirkulární pohled na oděvy. Některé obleky jsem si nechal ušít z látek, které byly na vyhození. Některé z nich měly viditelné vady a nyní jsou tyto „pihy krásy” na mém saku i kalhotách. Jiné dvě látky jsem vytáhl z kontejneru v jedné oděvní firmě (po svolení) a dnes z nich mám obleky na míru. Tolik látky nespotřebuji do konce svého života. Kupuji oděvy téměř výhradně z druhé ruky nebo si je nechávám zhotovit na míru nebo na zakázku. Inspiruje mě tedy rozumné pořizování oděvů. A pokud mám přesto zmínit někoho, konkrétního muže, který má z mého pohledu skvělý způsob odívání, ať na tomto místě zazní jméno Andreas Weinås.
Může oblečení o lidech něco prozradit?
Ano, protože oděvy jsou součástí komunikace. Oděvem říkáme, kým jsme, jaké máme postoje, hodnoty. Oblečením vyjadřujeme respekt, úctu k jiným, ale také k sobě. Oděvy jsou vedle mluvení, chování a psaného textu způsobem, jak komunikujeme sami se sebou i s ostatními.
Jaký outfit nejčastěji nosíte pro běžné pracovní dny?
Když jsem s klienty nebo přednáším ve firmách, na konferencích nebo na eventech, nosím oblek s kravatou nebo kombinaci separátního saka a krejčovských kalhot. Někdy jsou to vlastně obleky rozdělené na poloviny, tedy tzv. spezzato. V případě, že jsem celý den v kanceláři, jsou to v létě chinos s polo trikem nebo košilí. V zimě sedím v kanceláři ve flanelových kalhotách, košili s jemným kašmírovým svetrem nebo mám rolák.
Jaký outfit nosíte nejčastěji ve volných dnech?
Ten se odvíjí od toho, co v „době volna” dělám, a od počasí. Věnuji se i údržbě a renovaci domu či zahrady. Často jsme doma, sem tam hostíme návštěvu. Někdy jdeme do lesa nebo jedeme na výlet. V tomto případě si rád oblékám košili – v chladném počasí s kašmírovým svetrem – a přes to bundu Barbour, džíny z japonského selvedge denimu nebo z manšestru a monkey boots od Chipewa. V létě chinos, polo a boat shoes, případně bavlněný svetr nebo některou z mých vintage „military” blůz.
Co byste si na sebe nikdy nevzal?
Dnes bych na sebe neoblékl žádný oděv, na kterém je výrazná (tedy větší než malinká) značka výrobce.
Na běžný pracovní den taška, nebo batoh?
Kožená taška.
Která země je za vás nejvíc inspirativní pro módu a oblečení?
Švédsko.
Šatník
Jaký nejoblíbenější a jaký nejzvláštnější kousek máte v šatníku?
Oblíbenost budu posuzovat podle frekvence nošení. Mám moc rád vlněné flanelové kalhoty, kterých mám hezkou sadu, a často je nosím. A zvláštnost podle opaku. Nejzvláštnější v mém šatníku je heboučký vlněný kabát Dormeuil ve vanilkové žluti s okenním kárem s hedvábnou podšívkou, který mám z krejčovského ateliéru Ditafil.
Co byste ze svého šatníku nikdy nevyhodil, přestože to tam třeba moc nepatří?
Z mého pohledu nemám v šatníku nic, co tam dnes nepatří.
5 základních věcí, které by podle vás měl mít v šatníku každý muž?
Přestože je každý muž originál, pokusím se odpovědět, a to s vědomím, že popisuji věci muže ze střední Evropy. Jedničkou je tmavě modrý oblek. Na druhém místě uvedu bílou košili, třetí místo mého výběru obsazují béžové chinos, na čtvrté pozici jsou černé oxfordky a na pátém místě je čistě bílé tričko.
Věc, která do pánského šatníku v žádném případě nepatří?
Takovou věc neznám.
Kde v Česku se dá podle vás dobře nakoupit?
Mohu uvést jen místa, kde pořizuji oděvy já sám. Oděvy pořizuji velmi zodpovědně, doslova opatrně. Přemýšlím nad udržitelností, cirkulární ekonomikou, uhlíkovou a vodní stopou věcí. Většina, přibližně dvě třetiny, mého šatníku je ušitá na míru v krejčovství Delor. Košile, kalhoty, obleky a saka. Na prstech jedné ruky mohu spočítat zcela výjimečné oděvy z krejčovského ateliéru Ditafil. Značně velkou část, téměř celou třetinu, mám z druhé ruky – second hand obchodů nejen z Česka, tedy z Prahy nebo Brna, ale také z Krakova, Budapešti či Vídně. Případně z vintage obchodů tamtéž. Také zde jsou to výjimečná saka, poctivé keprové kalhoty, dvě džínové košile, starosvětské kabáty a kožich. V konfekci kupuji jen spodní prádlo, ponožky a chinos. Ty mám jen dvoje a jsou myslím z Reserved.
Jaké máte oblíbené značky?
Nehledám a nekupuji oděvy podle značek. Avšak jak vidno z předešlého odstavce, mám oblíbená krejčovství. Přesto mám úctu k oděvům od poctivých výrobců jako je Barbour a Levi's nebo unikátním svetrům z hedvábí a kašmíru od A. W. Dunmore či botám od Allen Edmonds, Palladium, Grenson, Stemar, Sebago, Barker nebo Sperry.
Jaké doplňky ze svého šatníku máte nejraději?
Kravaty.
Jakou nejlepší radu ohledně oblékání jste kdy dostal?
Nejvíce ve mně svého času rezonovala slova, která napsal Oscar Wilde: „Nikdy nemůžete být příliš dobře oblečený nebo příliš dobře vzdělaný.“
Co v oblékání byste naopak poradil mužům vy?
Na žádného člověka se nesnažte dělat oděvem dojem, že jste něco více než on, stejný jako on nebo něco méně.
Tři důvody, proč nad oblečením vůbec přemýšlet?
Důvodů, proč nad oblékáním přemýšlet, je mnohem více. Za tři nejdůležitější však považuji tyto: V prvé řadě oděv ovlivňuje, jak mluvíme, jak se chováme, tedy jak jsme ostatními vnímáni, oděv nás podporuje v tom, kým jsme pro sebe i pro druhé. Za druhé bychom oděv měli vidět z pohledu zátěže, kterou jeho výroba představuje pro Zemi. Nakupování věcí nahraďme moudrým pořizováním. A do třetice? Respektujme oděvní standardy ve společnosti. Myslet si, že si můžeme dovolit přijít oblečený jinak než podle dress code, je výrazem hrubé bezohlednosti, falešné sebestřednosti a egoismu.
Kosmetika
Jakou kosmetiku pravidelně používáte a od jaké značky?
Na holení používám mýdlo od Truefitt & Hill. Sprchový gel, šampon a tělové mléko (které používám jen na obličej) mám od Prija. Nově mám sadu kosmetiky na pleť a vousy od Bevira. Co se vůní týče, mám oblíbený parfém Floris No.89 a jeden extra: minulý rok jsem obdržel svůj vlastní parfém na zakázku od mého přítele, který vlastní vonné ateliéry Alchymista v Praze a Brně.
Jakou kosmetiku byste chtěl začít používat, ale ještě jste se k tomu nedostal?
Nicheový Eau de Parfum Falcon Leather od Matiere Premiere.
Život
Jste sova, nebo ranní ptáče?
Vstávám těsně po páté a po dvaadvacáté hodině už se mnou končí veškerá legrace.
Kam nejraději na jídlo a kam na drink?
Mám oblíbenou asijskou kuchyni, indické chuťové kombinace a italská risotta. Nejsem však extra vybíravý a nemám něco jako oblíbenou restauraci nebo bistro. A na drink? Nejraději (avšak velmi zřídka) odpolední nebo večerní čaj s knihou nebo časopisem o interiérech v mém oblíbeném ušáku doma.
Jaký podcast/podcasty si rád poslechnete?
Německé podcasty o historických souvislostech, slovenský podcast Mužom.sk a někdy i true crime v němčině, zřídka něco v češtině. A samozřejmě jsem první posluchač svého podcastu Jemný pán – o oděvech, botách a doplňcích mužů. Tam nevynechám ani jednu epizodu (směje se).
Sbíráte něco?
Ne aktivně.
Jaký je váš nejlepší osobní lifehack?
Nemám ve svém životě nic, co by toto slovo plně vystihovalo v jeho významu vylepšit, “heknout” nebo obejít. Pokud je však lifehack i to, že předcházím problémům, tak jich mám několik: Píšu plnícím perem s konvertorem → vždy však mám s sebou bombičky s inkoustem. Nosím boty s tkaničkami → vždy mám v zásuvce v chodbě dvě tři tkaničky od každého druhu a barvy. Rád si uvazuji motýlka → naučil jsem se to poslepu. Pracuji na laptopu výhradně s myší a často přednáším → mám tedy od Lenovo myš a prezentér v jednom. Rád pečuji o oděvy → mám sadu různých barev nití, dvě sady jehel, špendlíky, náprstek, centimetr a náhradní knoflíky. A nedávno jsem se naučil od Radka Zachariáše vyleštit špičky bot do zrcadlového lesku. To proto, že rád nosím vyleštěné boty…
Ve městě auto, nebo MHD?
Nejraději MHD, často však i autem.
Čím jezdíte?
Volkswagen Arteon v bílé barvě s antracitovými disky kol.
Nejoblíbenější místo pro odpočinek/dovolenou?
Rád cestuji bez plánu. Chci objevit to, co mi cesta, případně „náhodně” zvolená destinace, nabídne. Mnohem zajímavější než místo samotné je cesta tam a zpět, případně jevy, které jsou s místem spojené a často jinde neuvedené. Nemám tedy žádné nejoblíbenější místo na odpočinek či dovolenou. Kam se však rád vracím je Vídeň a domov.
Nejlepší životní rada, kterou jste kdy dostal a pořád se jí řídíte?
Snaž se být dnes lepší, než jsi byl včera.
Líbil se vám článek? Sdílejte!
Petra Martínková & Filip Proučil
Autor článku