5 rad, jak vybrat pořádnou košili

25.4. 2019, Daniel Rufer
5 rad, jak vybrat pořádnou košili

Není košile jako košile. Vybrat tu pravou pro každou příležitost není nějaká raketová věda, přeci jen se u toho ale můžete spálit. Sepsal jsem proto pár základních tipů, díky kterým se většině "nováčkovských" chyb vyhnete.

1) Bavlna je grunt

Slušelo by se tedy spíš říct, že tím základem jsou přírodní materiály obecně - krom bavlny tedy třeba i len a hedvábí. Polyester a jiné umělotiny jsou naopak cesta do pekla - málo větrají, takže se v nich budete potit až běda, navíc, jak to říci kulantně, nebudete ani moc hezky vonět. Pokud máte citlivější pokožku, tak to nemusí moc svědčit ani jí. Bavlněnou košili poznáte na první pohled - mívá zpravidla hlubší a sytější barvu. Když ne na první pohled, tak na první omak už rozhodně, je totiž i mnohem jemnější než umělá vlákna.

Beneš

2) Není bavlna jako bavlna

Neradi rozbíjíme tuhle životní jistotu, ale nejde to jinak: ani bavlna není jen jedna. Hlavním z rozlišovacích kritérií je tloušťka příze, která bývá u košil vyjádřena číslem zhruba mezi 30-200s. Platí, že čím nižší číslo, tím tlustší příze, naopak čím vyšší číslo, tím je látka jemnější a kvalitnější (a logicky i dražší). Určitým varovným ukazatelem by pro vás mělo být, pokud tuto informaci u nabízené košile nikde nenajdete. V zásadě platí, že 30-40s je levná a nepříiš kvalitní konfekce, 80-110s pak takový zlatý standard a 200s už je hodně prémiová záležitost. 

Důležitá pak je i informace, z kolika vláken se skládá jedna "nit", ze které je látka utkaná - obvykle buď z jednoho nebo ze dvou, přičemž platí, že takzvaná dvojmoskanná bavlna je kvalitnější, příjemnější a pevnější - i proto právě ji používáme k výrobě košil John & Paul.

Nejen v letních měsících pak oceníte i všemožné směsi látek, zpravidla bavlny a lnu, obvykle zhruba v poměru jedna ku jedné. Výhody prodyšného lnu jsou zjevné, nevýhody u něj ale také existují: je velmi mačkavý a oproti bavlně hrubší. Smícháním s bavlnou se hrubost i mačkavost vracejí do přijatelných mezí. Několik takových košil se snažíme zařadit do každé letní sezónní kolekce, z osobní zkušenosti ale můžeme potvrdit, že jsou velmi příjemné k celoročnímu nošení. Když na ně totiž vrstvíte další oblečení, třeba svetr a sako, je taková prodyšná spodní vrstva něco až zazračně příjemného.

Jirous

3) Vazba střídá vazbu

Důležitou charakteristikou látky je též její vazba, tedy způsob, jakým jsou svislá a vodorovná vlákna látky navázána na sebe. I to určuje, jak bude košile vypadat a jak se v ní budete cítit. Pojďme si tedy postupně projít ty nejběžnější vazby.

Plátnová vazba (též popelín, Poplin či Broadcloth)

Pokud existuje jedna klasická vazba košilové látky, je to právě ta plátnová. Je totiž velmi jednoduchá - klasické přes, pod a tak dál. Je též silná, jemná a prodyšná, což z ní činí příjemnou a univerzální volbu. Nevýhoda? Kvůli své poddajnosti se o něco více mačká.

Keprová vazba (též Twill)

Ta je pro změnu utkaná diagonálně. Snadno se žehlí, oproti plátnové vazbě je ještě pevnější a méně se mačká, drobným mínusem pak je, že je o něco tužší a na tělo není tak jemná.

Oxford

Asi nejtěžší z představovaných vazeb - více vodorovných vláken se kříží se stejným počtem vláken svislých. Typické je, že svislé vlákno je bílé, čímž košile získává (samozřejmě pokud to vodorovné má jinou barvu) typicky bohatou texturu. Oxford zahřeje, je tedy skvělou volbou pro chladnější dny. Hrubý povrch činí z košil s touto vazbou látky poměrně neformální volnočasovou záležitost.

Žakárová vazba (též Jacquard)

Díky použití různých typů vláken se používá pro vzorované košile, u kterých se fantazii meze nekladou, ať už jde o tečky, puntíky, paisley, čtverečky, na co si vzpomenete. Velmi osobitá volba.

Rybí kost (též Herringbone)

Vazba tkaná do typického "véčka". Má charakteristický povrch, snadno se žehlí, málo mačká, mírně se leskne. Určitý fashion statement (ovšem v mezích zákona), prostě něco, co dodá vašemu outfitu další úroveň.

End on End

V podstatě varianta plátnové vazby, ovšem s tím rozdílem, že svislá vlákna mají jinou barvu než vlákna vodorovná, jednou z barev je zde tradičně bílá. Z dálky košile působí jednobarevně, z blízka ovšem má větší hloubku.

4) Pevný, či měkký límec

Formálnost košile pak zásadně ovlivňuje použitý typ límce. Jednoduchá poučka zní, že kvalitní formální límec je pevný a s výztuhami. Do našich košil jsme původně vkládali výztuhy vyjímatelné, ale nakonec jsme od toho upustili - trochu i pro vlastní komfort, při praní jsme je totiž pořád ztráceli. 

Jednotlivé pevné límce se od sebe liší stupněm rozevřenosti - zde povětšinou neexperimentujeme a držíme se klasického středního business límce, který vypadá dobře prakticky vždy. Do módy se dnes vracejí i vykrojenější "otevřené" límce, které dají vyniknout větším uzlům na kravatách a skvěle sedí mužům s podlouhlejším tvarem obličeje, který vizuálně zakulatí.

Méně formální jsou pak měkké propínací (též button-down) límce se dvěma knoflíky. Tradičně jsou vnímány jako volnočasové, vhodné k nošení bez kravaty - byť to už zcela bez výjimky neplatí, zejména v Americe je button-down límec s kravatou součástí dnes již kultovního Ivy League stylu. V našich zeměpisných šířkách je ale bezpečnější v tomto případě nechat kravatu doma.

Vágner (button-down límec)

Za samostatný pekelný okruh pak považujeme dvou, tří a více barevné límce - to prosím sobě ani svému okolí nedělejte.

5) Francouzská manžeta či běžné knoflíky

Poslední rozlišovací variantou co do formálnosti a způsobu použití košile pak je typ manžety. Klasické košile s manžetou na běžné knoflíky jsou o něco méně formální, vhodné pro běžné nošení. Košile s francouzskou manžetou na manžetové knoflíčky pak upotřebíte při formálnějších příležitostech, zpravidla k obleku, rozhodně ne pod svetrem - to vypadá zvláštně. Formálnost košil s francouzskými manžetami samozřejmě ovlivníte i výběrem knoflíčků - hedvábné uzlíčky (tzv. silk knots) jsou opět méně formální volbou než ozdobné kovové.

Budete-li těchto pět tipů mít na paměti, nemůžete sáhnout vedle. Teď už zbývá jen vybrat tu pravou.

Všechny fotografie v tomto článku vznikly v prodejně La Sartoria, jejímž majitelům tímto děkujeme!

Detailní fotografie vazeb látky pocházejí z Proper Cloth

Líbil se vám článek? Sdílejte!

Daniel Rufer

Daniel Rufer

Autor článku

Dan toho hodně píše. V divokých začátcích fušoval i jinam, od toho tu teď už ale jsou povolanější. Jeho neupravené vlasy jsou vděčným terčem firemních anekdot.

Zajímá vás víc? Chcete se na něco zeptat?

Škoda, zatím tu nic není. Budeme rádi za komentář.